POV

Pražská organizace vozíčkářů (POV) reagovala na informaci o zkrácení linky H1 podrobným zdůvodněním, proč ještě nenastal vhodný čas na toto rozhodnutí.

Zdroj: http://www.pov.cz/uvod/kraceni-zvlastni-autobusove-linky-h1

 

Krácení zvláštní autobusové linky H1

Vytvořeno: 12. červen 2019

Koncem května 2019 se nám dostal do rukou informativní dopis náměstka primátora a radního pro dopravu MHMP oznamující, že počínaje 1. červencem 2019 bude zkrácena zvláštní autobusová linka H1. Nově bude spojovat pouze lokality s byty zvláštního určení na Praze 11 a v Kunraticích s centrem města. Zcela odříznutá od vyhovujícího dopravního řešení tak zůstane oblast Černého Mostu na Praze 9. POV reagovalo vyjádřením k tomuto kroku, které bylo zasláno primátoru Zdeňku Hřibovi, náměstkovi primátora Adamu Scheinherrovi a radní pro sociální oblast Mileně Johnové. Reakci na náš dopis jsme zatím neobdrželi a obáváme se, že nebude nijak uspokojivá. Níže naleznete argumentaci POV pro zachování linky H1 ve stávajícím rozsahu. Mrzí nás, že nové vedení pražského magistrátu nepociťuje potřebu kompenzovat lidem s handicapem zatím ještě stále z hlediska bezbariérovosti nedotaženou městskou hromadnou dopravu.

 

Vyjádření k plánovaným změnám na speciální autobusové lince H1

Vážený pane primátore, vážení radní,

jménem Pražské organizace vozíčkářů (POV) reaguji na dopis náměstka primátora hlavního města Prahy, pana Adama Scheinherra (č.j. MHMP 931022/2019) .

Veřejná doprava a dopravní infrastruktura v Praze, i přes postupná a znatelná zlepšení, ještě není ve stavu, kdy je srovnatelně využitelná pro všechny skupiny obyvatel. Bezbariérovost zdaleka nedosáhla bodu, kdy bychom mohli hovořit o rovných podmínkách. Proto se zásadně ohrazujeme proti zrušení části linky H1 spojující okrajovou část Prahy 9 s centrem města. Náklady na provoz linky, jak vyplynulo z jednání na MHMP v minulém roce, zdaleka nejsou tak vysoké, a zrušením části linky H1 nedojde podle našeho mínění k zásadní úspoře, která by vykompenzovala fakt, že Hlavní město podstatně zhorší možnosti nekomplikované dopravy, a tedy i životní podmínky části obyvatel se specifickými potřebami.

Evropská metropole, jakou je Praha, by jistě měla hodnotit náklady na služby nejen podle jejich výnosnosti, ale měla by brát v potaz také sociální dopad. Myslím, že finanční prostředky vynaložené na provoz H1 a individuální mikrobusové dopravy, reprezentují fakt, že si je vedení města vědomo nedostatků v přístupnosti dopravy a že vnímá potřebu vykompenzovat tyto nedostatky lidem s omezenou schopností pohybu tak, aby mohli žít jako plnohodnotní obyvatelé Hlavního města.

Praha má z pohledu dopravy, a nejen jí, svá specifika. Jejich původcem je zejména centralizovaná výstavba bytů zvláštního určení, která namísto rovnoměrného rozprostření těchto bytů upřednostnila bytové domy v okrajových částech města. Na tato místa jsou tak kladeny větší požadavky jak na zjištění přístupné dopravy, tak na bezbariérovost prostředí obecně (kapacita domů je až 100! bytů). To je jeden z důvodů, proč Praha potřebuje také odpovídající řešení veřejné dopravy.

Z terénního šetření v okolí ulice Kpt. Stránského a okolí stanice metra Černý Most je patrné, že obyvatelé domu s byty zvláštního určení v ulici Kpt. Stránského mají situaci zdaleka nejhorší. Dům je umístěn pod svahem, cestu k hlavním autobusovým zastávkám i ke stanici metra Černý Most výrazně komplikuje terén, kombinace podélného a příčného sklonu komunikací a chodníků. V zimě bývají, dle vyjádření obyvatel, komunikace nebezpečné a nesjízdné. Autobusovou linku č. 224, která spolu s linkou H1 obsluhuje zastávku Bryksova (zastávku umístěnou přímo před domem s byty zvláštního určení), zajišťují midibusy. Většina spojů je obsazena maminkami s kočárky (prostor pro přepravu vozíčkářů nebo kočárků je v tomto typu autobusu malý a nevyhovující). Pokud se na ostatních zastávkách MHD v okolí sejde více vozíčkářů, dochází k nepříjemným situacím.

Shrnutí argumentů pro zachování linky H1 v celé její stávající délce:

  • Praha, vzhledem k nepraktické výstavbě bytů zvláštního určení koncentrovaně v okrajových lokalitách, potřebuje specifické dopravní řešení,
  • oblast v okolí stanice metra Černý Most je kopcovitá, komunikace od domu s byty zvláštního určení jsou v zimních měsících téměř nesjízdné, dopravní obsluha není dostačující,
  • není dosud zajištěna bezproblémová doprava metrem (nejedná se pouze o přístupnost stanic metra a jejich okolí, ale i bariéry, kterými jsou spára mezi nástupní hranou a vozem a výškový rozdíl obou ploch související se zatížením soupravy; kompenzační gumové nájezdy nejsou osazeny ve všech stanicích metra), klienti POV si také stěžují na nespolehlivost provozu výtahů a plošin v metru,
  • povrchová doprava je limitovaná přístupností zastávek a navazujících komunikací (chybí přístupné nástupní ostrůvky, upravené přechody, nájezdy na chodníky, …),
  • vzhledem k možnostem zaměstnání a využívání sociálních i jiných služeb, se počet obyvatel Prahy s tělesným handicapem zvyšuje,
  • bezbariérovost jako taková, včetně kompenzujících dopravních řešení, je vzhledem k demografickému vývoji cestou správným směrem nejen z pohledu vozíčkářů.

Věřím, že přístupnost dopravy a města jako takového, se v naší Praze bude rozvíjet a že jednou, doufám, že brzy, skutečně nebude zvláštní autobusová linka potřeba. Ta chvíle ale ještě nenastala. Rádi se budeme podílet na případných jednáních, která by mohla vést k zvýšení efektivity linky H1.