Pražským hradem na vozíku

■ Významná pražská památka je převážně bezbariérová.
■ Nejvhodnější doprava je autem nebo tramvají.
■ Na internetu naleznete dostatek informací.

Snad nebudu nařčen z pragocentrismu, když si dovolím napsat, že Pražský hrad je v naší zemi památka číslo jedna. Byla by proto chyba ho v našich tipech na výlet opominout. Přestože si leckdo možná řekne, že něco tak notoricky známého žádné další upozornění nepotřebuje. Jenže pro řadu lidí s postižením je výlet do hlavního města výjimečnou událostí, a chtějí-li přitom zavítat i na Hradčany, mohou mít obavy, jak to s vozíkem zvládnou.

Na Pražský hrad se dá dorazit několika způsoby. Nejromantičtější, ale zároveň nejobtížnější je pěší výstup z Malé Strany. Strmé stoupání po dlažbě Nerudovy ulice zvládnou jen ti nejsvalnatější asistenti. Daleko snadnější je příjezd tramvají číslo 22 na zastávku Pražský hrad nebo Pohořelec. Na této lince jezdí nízkopodlažní vozy, zastávky jsou bezbariérové, ale trochu nižší, než by bylo potřeba. Při nástupu či výstupu má tedy nájezdová rampa do vozu příkrý sklon. Podrobnosti najdou zájemci na stránkách www.dpp.cz/bezbarierove-cestovani/. Koho přece jen láká alespoň částečná procházka, může vystoupit na vzdálenějším Pohořelci. Cesta k Hradu je z mírného kopce a vede např. kolem Černínského paláce, Lorety a známé restaurace U Černého vola.

Pokud zvolíte příjezd automobilem, můžete s vozíčkářským znakem až před vstupní bránu na Hradčanském náměstí. Bez problémů lze zastavit před Arcibiskupským palácem, kde mi nikdy nikdo parkování nevytkl. Nedaleko naleznete i oficiální parkovací místo pro vozíčkáře (ale nejspíš bude obsazené). Pokud byste jeli autem bez označení, ale s průkazkou ZTP v kapse, můžete ho nechat v ulici U Prašného mostu. Hlídané parkoviště si sice účtuje 40 Kč za hodinu, ale hlídač mě informoval, že vozíčkáře nechává stát zdarma.

Kam i císař pán musí pěšky

Pohyb po nádvořích Pražského hradu je snadný. Hladká dlažba a rovinný terén končí až za katedrálou svatého Víta. O přístupnosti a bezbariérovosti jednotlivých částí Hradu lze předem nalézt řadu informací. Na internetu doporučuji například stránku www.praguecityline.cz. V sekci Pro handicapované se nachází popis bezbariérovosti řady pražských památek včetně doporučených výletních tras. Za pozornost stojí i portál Brána památek http://rezervace.npu.cz/ pamatky-bez-barier/. Dobrou zprávou je, že valnou většinu Pražského hradu si zvládne vozíčkář prohlédnout bez problémů. Nemusí se přitom obávat ani nedostupnosti vhodných toalet. Ty se nacházejí hned na několika místech – v suterénu jinak bariérové Jízdárny Pražského hradu, v prostorách Obrazárny Pražského hradu (bývalá Rudolfova galerie), v novostavbě toalet umístěné mezi katedrálou sv. Víta a Starým proboštstvím, v domě zahradníka u vstupu do Královských zahrad (z Chotkových sadů) a u letohrádku královny Anny. Bezbariérovou toaletou je vybaveno také hygienické zázemí Španělského sálu, kam se ovšem návštěvník běžně nepodívá.

Počítejte s tím, že důkladná prohlídka může zabrat klidně celé odpoledne. Zahrnete- li do ní i poklidnou prohlídku obrazárny, aktuální výstavy v Císařské konírně a expozici Národní galerie v Jiřském klášteře, tak i celý den. Na jednotlivých místech musíte předložit vstupenku, kterou si nejsnáze obstaráte u pokladny Obrazárny Pražského hradu na II. hradním nádvoří. Do objektu vede pozvolný nájezd, uvnitř je objekt vybaven plošinou. Pouze těžší skleněno-kovové dveře se neotevírají automaticky. Jste-li držitelem průkazu ZTP/P, máte celý vstup i s doprovodem zdarma. Bohužel není k dispozici plánek speciálně pro osoby s postižením. Po získání vstupenky můžete hned začít třeba právě obrazárnou. Je to nejstarší kontinuálně existující sbírka obrazů v našich zemích. Jsou zde díla od Tiziana, Rubense i Hanse von Aachen. Také samy prostory stojí za vidění. A hned v sousedství se nachází Císařská konírna, kde se pravidelně obměňují výstavy. Momentálně je zde do 15. března vystaven soubor vyobrazení Madon a veraikon pod názvem Matka a syn. U oficiálního vstupu je pár schodů, ale nedaleký bezbariérový boční vchod kustodi na požádání otevřou. Jen je někdo chodící musí dojít požádat. O výstavách a koncertech na Pražském hradě se můžete dočíst na http://www.kulturanahrade.cz. Chápu však, že někdo bude raději rychle spěchat za největším hitem a lákadlem – chrámem svatého Víta. Ještě než vyrazí, může si v infocentru hned vedle obrazárny vypůjčit za 350 Kč a vratnou zálohu 500 Kč audioprůvodce.

Gotiky chlouba

Do chrámu vede kovová rampa, na níž neuškodí cizí pomoc. Praktická rada zní: porušte pravidla a vstupte východem, který je v pravých chrámových dveřích. Do vchodu je totiž složitější přístup a bývají tam fronty. Nebojte se, nikdo vám nic nevytkne, naopak: turisté ještě nabízejí pomoc. Zpoplatněný vstup do zadní části katedrály se vozíčkářů netýká, celou chrámovou loď mohou projít bezplatně. Na věž a do podzemí se ale s vozíkem dostat nelze.

Kolem obelisku z mrákotínské žuly přes III. nádvoří dorazíte ke Starému královskému paláci. Do něj vede schodišťová plošina. Uvnitř jsou jedinou překážkou kamenné prahy ve dveřích. Vladislavský sál i místodržitelská kancelář, kde proběhla roku 1618 tzv. druhá pražská defenestrace, nepředstavují na vozíku problém. Jen na terasu s výhledem vede velký schod. Odvážní jedinci se zdatným doprovodem mohou opustit Starý královský palác po jezdeckém schodišti, což je vlastně série asi metr vzdálených obrubníků. Ocitnete se před bazilikou sv. Jiří, před níž je položena velmi nepříjemná hrubá dlažba. Dovnitř vede malý schůdek.

Za bazilikou se dlažba opět vylepšuje, ale cesta začíná klesat. Odbočka do Zlaté uličky naopak strmě stoupá a cizí pomoc je téměř nezbytná, byť jen na krátký úsek. Vstup do uličky navíc komplikují turnikety, které sice lze otevřít, ale v kombinaci s hrubou dlažbou představují velmi nepříjemnou překážku. I do některých malých domečků s obchůdky se dá dostat.
Návštěvník na vozíku odtud může pokračovat ještě do Rožmberského paláce s Ústavem šlechtičen, kde lze využít kavárny a toalety. Po pár metrech dále přichází Černá věž a konec areálu Pražského hradu. Už za bránou je po pravé ruce bezbariérový vstup do jižních hradních zahrad, kam se z Hradčanského náměstí nelze dostat kvůli schodům.

V zimě jsou však zahrady uzavřeny, což platí i pro letohrádek královny Anny a k němu přilehlé zahrady. Většina návštěvníků na vozíku se v tomto bodě obrací k návratu stejnou cestou, ale existuje i možnost sjezdu ulicí Na Opyši. Jde ovšem o vcelku dobrodružný podnik s drncáním po dlažebních kostkách, který vyústí u stanice metra Malostranská.

info
Otevírací doba
Zimní turistická sezona (1. listopad – 31. březen)
* Areál Pražského hradu: 6.00–23.00 hod.
* Návštěvnické objekty: 9.00–16.00 hod.
* Katedrála sv. Víta: 9.00–16.00 hod. (v neděli po ukončení bohoslužeb od 12.00; poslední vstup do katedrály je vždy v 15.40 hod.)
* Výstavní objekty: 10.00–18.00 hod.
* Zahrady Pražského hradu: Zahrady Pražského hradu jsou s výjimkou zahrady na Baště uzavřeny.

Radek Musílek

Zdroj: http://www.muzes.cz/aktuality/cestovani/prazskym-hradem-na-voziku/


Foto: Pražský hrad (ilustrační foto)
http://www.nase-pamatky.cz/hrady/prazsky-hrad.html