Z blogu Michala Pragera

Helsinki vzorem přístupné MHD

V březnu loňského roku jsem se zúčastnil stáže ve Finsku v organizaci Kynnys, jež pomáhá osobám se zdravotním postižením při integraci do života. Jakožto vozíčkář jsem mohl pozorovat fungování jiné organizace a tamější možnosti dopravování prostředky MHD s těmi tuzemskými.

Jak jsem jel na výlet aneb Za co vděčím pražskému dopravnímu podniku

Tak jsem měl loni v září zase jednou radost. Během cesty do zaměstnání mne v metru upoutal plakát Dopravního podniku Praha s kampaní „Chováme se odpovědně“. Zaradoval jsem se, když jsem četl slova o přístupnosti hromadné dopravy, a ještě více mi srdce radostí poskočilo při otevření novin, kde jsem našel vyjádření DPP, že MHD v Praze je skutečně přístupná všem. Byl jsem tak dobře naladěn, že jsem si hned na sobotu naplánoval výlet na Petřín, kde jsem již drahných pár let nebyl.

Svoboda pohybu aneb jak se na nás podepsala KSČ

Při své služební cestě do Norimberku jsem se setkal s naprosto přístupným městem, kde se všichni lidé mohou svobodně pohybovat, lidi s různým postižením nevyjímaje. Při diskuzi s dalšími experty na přístupnost z různých míst Evropy jsem zjistil, jak hluboko se na nás podepsal minulý režim v samotném smýšlení o přístupnosti prostředí.

Euroklíč je velkou šancí, jak se vyčlenit ze společnosti

Euroklíč je prostředek pro lidi s postižením, který slouží pro přístup hlavně k bezbariérovým WC. Postupem času by měl údajně sloužit i k přístupu například výtahům do metra. Hlavní myšlenkou je, aby bezbariérová WC byla udržována v čistotě a nebyla znežívána lidmi, kteří je nepotřebují. Ale je skutečně dobrý nápad? Nepovede jeho zavední spíše k většímu oddělení lidí s postižením od společnosti? Můj pohled na věc vystihuje následující fejeton.

Zásek na Ministerstvu dopravy

„Design for all“ znamená v překladu „řešení pro všechny“. V západní Evropě se tímto přístupem zabývá mnoho neziskových organizací. Snaží se, aby nová a stávající technologická řešení byla v maximální možné míře využitelná pro všechny lidi (lidi s různým postižením, seniory apod.). Se skutečností, že je tento princip u nás podceňován, se setkávám dnes a denně v běžném životě.