(převzato z blogu Michala Pragera, prager.blog.idnes.cz, publikováno 16.10.2009)

Euroklíč je prostředek pro lidi s postižením, který slouží pro přístup hlavně k bezbariérovým WC. Postupem času by měl údajně sloužit i k přístupu například výtahům do metra. Hlavní myšlenkou je, aby bezbariérová WC byla udržována v čistotě a nebyla znežívána lidmi, kteří je nepotřebují. Ale je skutečně dobrý nápad? Nepovede jeho zavední spíše k většímu oddělení lidí s postižením od společnosti? Můj pohled na věc vystihuje následující fejeton.

Tak je to tady! Konečně se lidem s těžkým postižením dostane do ruky nástroj, jak se vymanit z většinové společnosti. Euroklíč, tak se nazývá ten úžasný vynález. Konečně budeme mít čisťounké záchodky a budou jenom naše! Hurá! Už nám nikdo z té špinavé majoritní společnosti nepoleze na naše krásné a čisté sociální zařízení.

Nedávno jsem přemýšlel, proč se místnosti, kam i císař pán chodí sám (jenom já s doprovodem), říká sociální. Myslím, že euroklíč mi to vysvětlil: určitě proto, že je určen jen pro jednu sociální skupinu. Asi i císař pán vyhledával záchod sám, protože nikdo jiný do jeho kategorie nezapadal.

Už se moc těším, až si budeme moct podle libosti vše naše zamykat. Budeme prý takhle ovládat i výtahy do metra. Konečně se budeme moct smát těm lidem s těžkými kufry, kteří upoceně budou tahat své závaží po schodech a nebudou věčně blokovat výtah! Vždyť nás akorát zdržují – a přitom jsou „zdraví“ a můžou klidně jít po schodech. My jim budeme moct v klidu a pohodlí z proskleného výtahu zamávat. A co teprve lidé se zlomenou nohou! Krásně si budou hopkat po schodech, ale náš výtah bude pěkně čistý a bude jezdit.

Napadá mě ještě další využití pro ten kouzelný klíček. Mohli bychom si v metru a dalších dopravních prostředcích zamykat ty naše dveře, kterými nastupujeme. Pak by asi v našem vyhrazeném prostoru bylo vždy dost místa. A když nám tam nenapravitelná společnost poleze jinými dveřmi, tak bychom mohli apelovat na dopravce a chtít, aby nám uvnitř vozu udělali nějakou zamykatelnou ohrádku. Samozřejmě na euroklíč.

Postupně bychom se mohli vyčlenit ještě víc. Mohli bychom třeba trvat na tom, aby nám udělali na chodnících stezky pro vozíky. Kdo se má pořád vyhýbat těm kolemjdoucím? Jak to, že nemají oči i vzadu a nevidí nás?! Vyčleňme se, když nám nejdou z cesty.

Všichni mluví o tom, jak je bezbariérovost důležitá, ale správná cesta je opačná. Požadujme víc bariér, aby se nám tady dobře žilo. Oddělme od sebe většinovou společnost a chtějme víc věcí jenom pro nás! Co kdyby nám ty naše záchodky či výtahy používal a třeba i umazal někdo jiný...

Vidím jediný malý problém. Jsem nepořádník a čas od času ztratím klíče. To se pak asi po...

Situace v mém článku jsou podány s nadsázkou. Doufám, že se čtenář neurazí.