Z Abilympijského zpravodaje č. 2/2013
Městská hromadná doprava v krajských metropolích: úroveň bezbariérovosti rozdílná, nízkopodlažní spoje jezdí ve všech
(Dokončení z minulého čísla)
Hradec Králové
V největším východočeském městě mají cestující k dispozici 5 trolejbusových a 24 autobusových linek, 2 jsou noční. Speciální linku pro vozíčkáře zabezpečuje organizace s aktivitami pro osoby se zdravotním postižením.
Město má mezi ostatními krajskými primát v tom, že ve vozovém parku místního dopravce jsou pouze nízkopodlažní vozidla. Zastávky ovšem stoprocentně bezbariérově uzpůsobeny nejsou, takovou úpravu reprezentuje např. jejich zvýšení pro snadnější nástup a výstup vozíčkářů, a to vč. přístupů na nástupní ostrůvky, pokud zastávky nejsou u chodníku.
Bezbariérové zastávky mají svoje speciální označení na zastávkových i na internetových jízdních řádech ve formátu pdf. Ve smluvních přepravních podmínkách (SPP) se mj. píše, že dopravce ve všech vozidlech vyhradí a označí nejméně 6 míst k sezení pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace.
Pardubice
Komunikacemi krajského města na soutoku Labe a Chrudimky i několika blízkých obcí jezdí na 10 pravidelných linkách a 1 nostalgické trolejbusy, ze 16 autobusových jsou 2 noční, 1 nostalgická a dále také speciální linka pro školu Svítání (slouží pro vzdělávání žáků s kombinovaným zdravotním postižením); nepravidelné nostalgické linky obsluhují staré typy dopravních prostředků. Reklamní plochu na jednom z autobusů využívá už řadu let ke své prezentaci také Česká abilympijská asociace (CAA). Osoby se zdravotním postižením si k přepravě mohou objednat speciálně upravený automobil. Loni navíc místní dopravce dostal koncesi na provozování vodní dopravy, konkrétně výletní lodi Arnošt z Pardubic; pod stejným jménem jezdí i trolejbus.
Nízkopodlažní autobusy tvoří z celkového počtu 72 plných 82 procent, u trolejbusů (je jich 55) to představuje 60 procent. Vnější ozvučení pro nevidomé je instalováno ve 32 autobusech a 16 trolejbusech, vnitřní ozvučení pro hlášení příští a současné zastávky mají všechna vozidla, vnitřní panely, které střídavě ukazují konečnou zastávku, čas a příští zastávku, jsou zhruba v 90 procentech vozidel. Ale zatím pouze necelá třetina zastávek je bezbariérová, jsou samozřejmě také označeny v jednotlivých jízdních řádech příslušným symbolem. Poradenské a konzultační středisko CAA se v případě požádání vyjadřuje ke stavební dokumentaci související s jejími bezbariérovými úpravami.
I zdejší SPP přisuzují cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace nejméně 6 míst k sezení. Zároveň také uvádějí, že není-li u těchto osob jejich právo na vyhrazená místa zřetelně patrné, musí svoje oprávnění prokázat předložením příslušného průkazu. Vozidla bez nájezdové rampy mohou přepravovat pouze cestující na mechanických vozících.
Jihlava
V metropoli Kraje Vysočina (vzhledem k počtu obyvatel mírně nad 50 tisíc je spolu s Karlovými Vary nejmenším krajským městem) zabezpečuje veřejnou dopravu 5 trolejbusových a 8 autobusových linek, speciální není žádná. V trolejbusové dopravě jsou jako nízkopodlažní vedeny všechny vozy, u autobusů je to 85 procent.
Spoje, které obsluhují právě nízkopodlažní vozidla, lze díky speciálnímu označení vyhledat v jízdních řádech. Zhruba desetina zastávek má úpravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, při výstavbě nových a opravách stávajících se postupuje vždy podle normy, která mj. taková stavební řešení zastávek definuje.
Olomouc,
hanácká metropole a třetí největší moravské město, se z pohledu celé republiky může pochlubit perfektně propracovaným a díky tomu i několikrát oceněným projektem Bezbariérová Olomouc, který si všímá i pravidelných 5 tramvajových, 15 autobusových denních a 4 nočních linek. Žádná speciální linka především pro cestující na vozíku zde nejezdí, dříve tomu ale tak nebylo. Důvod k jejímu zrušení lze svým způsobem považovat za zajímavost.
Již před dvaceti lety totiž začal hlavně na žádost vozíčkářů přepravovat tyto osoby po dlouhé trase městem na tzv. lince Bariera jeden z prvních autobusů s výsuvnou plošinou u nás. Do roku 2008 ale došlo k takovému nárůstu počtu nízkopodlažních vozů, že sami vozíčkáři přestali speciální linku využívat, začali jezdit běžnými spoji, a proto byla na jejich popud také zrušena.
V současnosti tvoří z počtu 61 tramvají 31 procent nízkopodlažní vozy, autobusů má místní dopravce 77, z toho 65 procent nízkopodlažních. Ve shodě s dopravní politikou města a zmíněným projektem by se do konce letošního roku měla na všech linkách zvýšit nabídka přepravy nízkopodlažními vozidly.
Veškeré zastávky s bezbariérovým přístupem pozná cestující v jízdních řádech podle označení ikonou vozíku. U jednotlivých časů tato ikona znamená garantovaný nízkopodlažní spoj, jinak se takové vozy nasazují pouze, když jsou v dostatečném množství v provozuschopném stavu. SPP vylučují přepravu vozíčkářů jen ve speciálním cyklobusu. Dokáže-li v případě bezbariérového vozidla cestující na vozíku bez pomoci bezpečně nastoupit i vystoupit, není nutná přítomnost doprovodné osoby.
Ostrava,
sídlo Moravskoslezského kraje v centru hustě osídlené aglomerace, nabízí cestujícím dopravu na 17 tramvajových, 10 trolejbusových a 58 autobusových linkách.
Podle statistiky z počátku letoška představují z celkového počtu vozidel všech tří typů nízkopodlažní zhruba 47 procent. Pokud se týká postupné obnovy vozového parku, místní dopravce nakupuje s přihlédnutím ke svým možnostem již několik let výhradně nízkopodlažní vozidla. Jako „zaručené bezbariérové spoje“ jsou také vyznačeny v jízdních řádech. Ostatní takováto vozidla slouží jako záloha pro zmíněné spoje, i ta ale vyjíždějí denně, jako negarantovaná ovšem nemají v jízdních řádech speciální označení. Při nasazování nízkopodlažních vozů na jednotlivé linky je snaha řídit se připomínkami cestujících. Více jich proto jezdí např. na linkách v blízkosti nemocnic, speciálních škol pro děti se zdravotním postižením nebo úřadů. Jednodušší cestování nevidomým a slabozrakým zabezpečuje ve vozidlech akustické vyhlašování zastávek, na vybraných zastávkách vnější automatické akustické hlášení čísla linky a směru jízdy vč. varianty komunikace vozidla se standardizovaným vysílačem signálu. Při realizaci této oblasti významně spolupracuje místní TyfloCentrum. Bezbariérové rekonstrukce tramvajových zastávek se týkají nejen přístupu na nástupiště, ale i do vozidla. Autobusové a trolejbusové zastávky patří městským částem, ale i „malé radnice“ se je snaží budovat jako bezbariérové.
V přehledu chybí Liberec, Zlín a Brno, jejichž dopravní podniky do uzávěrky neposkytly potřebné podklady. Situace v Praze je špatná, občas se o úpěnlivé snaze o její zlepšování píše i v našem periodiku.
(mk)
Zdroj: Abilympijský zpravodaj č. 2/2013, strana 7
