Děčínský zámek: do místností, kterým vládly armády

Místností se rozléhají tóny Děčínského valčíku, skladby, kterou roku 1835 složil Frédéric Chopin na zámku v Děčíně. Jezdil sem pravidelně, byl velkým přítelem tehdejších majitelů a jejich dětem dával „hudební“ kondice na klavír. Skladbu Chopin poprvé uvedl právě tady a věnoval ji komtese Josefině Thunové.

V místnosti stojí klavír, na který bohužel Chopin nehrál. Většina původního vybavení se totiž ztratila nebo je nelze dohledat, když jeho místnostmi prošly od třicátých let tři armády – československá, německá a ruská. Byl téměř zdevastován a v roce 1991 se vrátil městu Děčín. Od té doby se tu dějí zázraky. Město ho totiž postupně vrací do původního stavu a daří se mu to. Opravená je zhruba polovina zámeckého jádra. Východní křídlo slouží jako pobočka Oblastního muzea Děčín, severní křídlo využívá Státní okresní archiv a do zámku chodí návštěvníci na prohlídky.

Velkou letošní novinkou je červencové otevření Jižních zahrad, kam bylo po odchodu armád téměř nebezpečné vstoupit. Ve spodní části před nově opraveným čajovým pavilonem tryská nová kašna, kterou lemují lavičky. A fotky rozmístěné po parku dokládají, jak velký kus práce se musel udělat, aby byl zahradám navrácen někdejší lesk.

Vozíčkáři do zámku

Tato část zahrad není kromě jedné části přístupné z jedné z bočních ulic bezbariérová. Vozíčkáři se ovšem bez problémů dostanou do samotného zámku. První prohlídkový okruh – Zámecké interiéry – sice vede přes dvě patra, za jedněmi z dřevěných dveří se však skrývá výtah, který vozíčkáře vyváží do prvního patra. „Chodí k nám celé skupiny vozíčkářů nebo přijedou samostatně,“ říká průvodkyně Eliška Němečková. „S celou skupinou chodíme dva průvodci, proto je lepší se objednat dopředu,“ dodává.

Prohlídková trasa v někdejším reprezentativním křídle návštěvníky zavede do soukromého apartmá majitele zámku a společenských místností v prvním patře. V této části se dochovala velká část původního vybavení, například parkety, dveře či dřevěné obložení stěn. Nábytek – až na jednu skříňku – však původní není. I když fotografie dokazují, jak bohatý byl jeho interiér, dohledat se ho už nepodařilo. A tak sem byla většina zdejšího vybavení zapůjčena z depozitářů zámku Sychrov. Stejně jako porcelán, na který si rodina Thunů potrpěla. Vždyť jim u Karlových Varů patřila porcelánka, další funguje na severu Itálie v Jižním Tyrolsku, odkud rod pocházel, dodnes.

Ani kachlová kamna nejsou originál, byla ale věrně postavena podle dobových fotografií. „Hodně věcí konzultujeme s Terezií Thunovou, dcerou posledního majitele. Ta sem také pravidelně jezdí, naposledy zde byla v červenci na otevírání Jižních zahrad.“ Ozdobou každé místnosti jsou dvoukřídlé dveře, které se v případě návštěvníka na vozíčku dají snadno otevřít.

Tapety zachránily fresky

To už ale pokračujeme do obřadní síně, kde se konají svatby a městské akce, a pak dále do Modrého sálu s dochovanými nástěnnými malbami. „Místnost sloužila jako jídelna – a aby se tu vojáci dobře cítili, nechali si stěny vytapetovat. To zachránilo cenné fresky pod nimi,“ dodává Eliška Němečková. Hned vedle Modrého salonku je možné vstoupit do Věžového kabinetu, odkud je krásný výhled na Děčín – na protilehlou restauraci Pastýřská stěna, za kterou na kopci sídlí děčínská zoo.

Velkou raritou této prohlídkové trasy je rodokmen majitelé zámku – Thunů na obrovském plátně. Průvodkyně nám ukazuje všechny, které během prohlídky zmiňovala, a pak se rozpovídá o samotném osudu tohoto 150 kilogramů těžkého plátna. Nalezli ho namotané na kus dřeva. Vyžádalo si kompletní rekonstrukci, dnes ale pyšně zdobí jednu z místností prohlídky.

Součástí této trasy je také obnovená kaple svatého Jiří. Je prostá – s dřevěnými lavicemi a jednoduchým oltářem. Bohoslužby se tu konají jen výjimečně, slouží spíše koncertům. A co s kaplí udělali vojáci? „Byla zde kuchyně,“ uvádí průvodkyně.
Pro vozíčkáře není vhodná druhá prohlídková trasa Barokní perly zámku. Pro děti tu mají prohlídku Za tajemstvím zámeckých dětí (odchází v 11.15 a 14.45).

Významný rod Thun- Hohensteinů

Zámek patřil od roku 1628 hraběcímu rodu Thun-Hohenstein, který sem přišel z Jižního Tyrolska a postupně se vypracoval mezi přední šlechtické rody habsburské monarchie. Příslušníci rodu pravidelně zastávali důležité politické i církevní úřady. Například Lev Thun působil v 19. století jako ministr kultu a vyučování, jeho synovec Franz Thun zastával dvakrát (1889–1896 a 1911–1915) funkci místodržitele v Čechách a v letech 1898–1899 se stal dokonce předsedou rakouské vlády.

Díky postavení Thunů přivítal zámek celou řadu prominentních hostů. Roku 1854 se zde například konal diplomatický kongres panovníků, kterého se za Rakousko zúčastnil František Josef I., za Prusko Bedřich Vilém IV. a za Sasko Bedřich August II. Častým hostem na zámku byl i následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d’Este. Domov tu po sarajevském atentátu našly jeho osiřelé děti, Max, Ernst a Sophie.

Rod Thunů udržoval kontakty také s mnoha předními vědci či umělci – kromě Chopina to byli například spisovatelé Josef Dobrovský, Františkem Palacký nebo malířská rodina Mánesů. Tenhle čilý kulturní ruch tu skončil v roce 1932, kdy Thunové prodělali velké peníze a zámek museli prodat československému státu, který jej nechal adaptovat na kasárna. Odstěhovali se na menší rodový zámek do Jílového, odkud pak odešli do Německa.

Na cestě

O tom, že handicapovaní jsou na děčínském zámku vítáni, se přesvědčíte na hradním nádvoří, když se půjdete najíst do restaurace Na cestě. Provozuje ji nadace Slunečnice, obsluhují tu lidé s postižením a cílem programu je zapojit handicapované do pracovního procesu. Ochutnat tu můžete hlavně palačinky na sladko a slano dělané na francouzský způsob. Zeleninová, špenátová i citronová chutnaly báječně.

Co ještě v Děčíně podniknout?

Další zajímavostí Děčína je jeho zoologická zahrada. Ta sice šplhá do kopce, místy i přes větší kameny, její spodní část, kde lze mimo jiné obdivovat medvěda hnědého grizzlyho, který naši návštěvu prospal, je však lehce přístupná.

A zoo bude bavit hlavně děti. Je velmi interaktivní, na každém kroku musejí děti plnit nějaký úkol nebo nasávají zajímavým způsobem informace. Třeba u dřevěných nástěnných figur zvířat, kde je názorně ukázáno, jak je medvěd velký v porovnání s vlkem a dalšími.
„Dozvěděl jsem se, jak dlouho některá zvířata spí. Jak dlouho zůstávají mláďaty a kolik mláďátek se které samici narodí. A pak se mi taky líbil obrovský prak, kterým jsme měli ulovit brouky, rybu a další. Ale to se mi nepovedlo. Ani tátovi,“ říká pětiletý Jan, který by návštěvu děčínské zoo všem doporučil.

„Všechno je tam zajímavé,“ dodává jeho sestra Anička.

Praktické informace

Zámek
Otevírací doba:
září–říjen: denně 9.00–17.00
listopad–únor: denně 10.00–16.00; so, ne, svátky 10.00–17.00
březen–červen: denně 9.00–17.00
červenec–srpen: denně 9.00–18.00
Vstupné na první prohlídkovou trasy
dospělí 90 Kč; studenti/senioři, ZTP 70 Kč, děti 50 Kč, rodinné 220 Kč
Na zámku nechybějí bezbariérové toalety.
www.zamekdecin.cz

Zoo Děčín
Září, říjen – 8.00–18.00
Listopad – únor 8.00–16.00
Březen – duben – 8.00–18.00
Květen – srpen 8.00–19.00
Vstupné:
Mimo sezonu (prosinec–duben, září–říjen): dospělí Kč 70 Kč, děti (3–15 let) Kč 40 Kč, důchodci, studenti (do 26 let) Kč 40 Kč.
Držitelé průkazek ZTP 50 %, držitelé průkazek ZTP/P zdarma.
www.zoodecin.cz

Michaela Bučková

Zdroj: http://www.muzes.cz/aktuality/cestovani/decinsky-zamek-do-mistnosti-kterym-vladly-armady/


Foto: www.wikipedia.cz, Olaf1541