Není to Itálie, i když ravioli zde považují za jedno z národních jídel – stejně jako britské hranolky nebo smaženou rybu. Není to ani arabská země, byť místní jazyk – maltština – je vlastně nejčistější forma arabštiny (a jako jediný arabský jazyk se píše latinkou).
Ostrov Malta ležící 80 kilometrů od Sicílie je zajímavou směsí mnoha kultur, Malta: Medový ostrov, kde vítr neutichá Půvabná městečka na břehu moře zdobí modro-bílé bárky místních rybářů. Jejich úlovky se dají koupit na trzích. které tímto malým ostrovem prošly. Leží totiž na strategickém místě mezi Evropou a Afrikou a zájem o něj měly v posledních několika stoletích všechny mocnosti. A také se tady vystřídaly.
„Na Maltu se nejezdí kvůli koupání a dlouhým písečným plážím,“ varuje nás na začátku průvodkyně Adriana Oliva, Slovenka, která na Maltě žije už 27 let. „Sem se jezdí za historií, v tom je naše bohatství, a kdo to pochopí, bude se sem vracet,“ dodává se zápalem. Zdejší pláže jsou krásné, ale kamenité. Ale zdejší památky jsou ještě krásnější – a budete mít co dělat, abyste je za týden objeli.
Je to také země, kde jsou handicapovaní vítáni. Lidé na vozíčku se dostanou téměř všude (pokud se zrovna nejedná o podzemní katakomby svatého Pavla nebo dvoupatrový inkvizitorský palác ve Vittoriose – tady u stísněných kobek má bohužel vozíčkář smůlu).
Všude jinde ale mají nájezdy i bezbariérové toalety. Ty nechybějí u Národního archeologického muzea ve Vallettě ani u katedrály svatého Jana, dojet lze až megalitickým chrámům Ggantija na sousedním ostrově Gozo a na spoustu dalších míst. Ale pěkně popořadě.
Za maltézskými rytíři do Valletty
V ulici voní čerstvě vyprané prádlo a zdejší vápencová dlažba je staletími uklouzaná. Úzkými uličkami se proplétám nahoru na hlavní třídu Valletty, která je prý skoro 24 hodin denně plná lidí.
Stejně je tomu i dnes. Dostat se až sem na kopec může někoho stát velké úsilí, jenže navštívit toto město, které si maltézští rytíři postavili na zelené louce v 16. století jako centrum nově získaného útočiště, se vyplatí. „Nelze přijet na Maltu a nenavštívit Vallettu,“ říká nekompromisně naše průvodkyně.
Valletta – stará důstojná dáma – má totiž mocné kouzlo. To pochopíte, když se budete jen tak bez cíle chvíli ztrácet v jejích uličkách nebo když se posadíte na lavičku v Horních nebo Dolních zahradách a budete sledovat moře pod sebou a poslouchat nezaměnitelné zvuky tohoto města, ve kterém stojí nejdražší katedrála a maltézského rytíře potkáte jen tak na ulici.
Do parlamentu
Bezbariérový je ve Vallettě Velmistrovský palác (do všech pater se dostanete výtahem a schody jsou překryté nájezdy). Chodby budovy uprostřed města, kde sídlí prezident a parlament, hlídají zbroje maltézských rytířů, obdivovat zde můžete gobelínovou síň a dají vám nahlédnout do všech pokojů a slavnostních zasedacích síní. A hádejte, odkud pocházejí ty obrovské křišťálové lustry? Samozřejmě z Česka!
Palác ale může být zavřený – to když prezident nebo parlamentní činitelé přijímají velvyslance, nebo dokonce nějakého prezidenta. Součástí je i zbrojnice, kde lze obdivovat výzbroj maltézských rytířů, k ní ale vede několik schodů.
A tak raději spěcháme dál. „Tohle že je nejkrásnější kostel na světě?“ ptám se před vchodem do katedrály svatého Jana. Zvenku vypadá nenápadně, skoro se mi ani dovnitř nechce jít… Ale je to šok! Tolik zlata na jednom místě jsem ještě nikdy neviděla. A asi už nikdy neuvidím.
O této katedrále postavené v roce 1573 se říká, že je nejen nejkrásnější, ale i nejdražší na světě. Její cena je nevyčíslitelná. Ornamenty jsou zdobené 24karátovým zlatem, jsou tu i obrazy slavného malíře Caravaggia, který na Maltě našel útočiště, když na něj v Itálii vydali zatykač.
Katedrála se skládá z osmi menších bočních kaplí (stejně jako je na maltézském kříži osm cípů – každý z nich reprezentuje jednu jazykovou skupinu). Renovace jedné z kaplí stojí půl milionu eur. Katedrála je bezbariérová, má boční nájezd.
Další bezbariérovou zajímavostí je kino Malta 5D. Během dvaceti minut se zde dozvíte (a zažijete na vlastní kůži) i poutavou historii Malty. Pozor na létající koule z kanonu či na střepiny bomb svržených na ostrov za druhé světové války!
Za maltézským rytířem
A na konec jsme potkali i toho maltézského rytíře. Jmenuje se markýz de Piro, provází nás svým šlechtickým domem, kde se zastavil čas a rovnou by tu bylo možné natáčet příběh o Angelice. Ostatně ho na Maltě také točili. Malta totiž patří k oblíbeným místům filmařů.
Ten dům – Casa Rocca Piccolla (na Maltě má totiž každý dům své jméno, které se píše i na dopisy) – na Republic Street bohužel není bezbariérový; přesto se vyplatí kolem něj aspoň projít, zda nezahlédnete paní markýzu nebo jejího 71letého chotě. Jen se ho neptejte, zda je maltézský rytíř; velmi nerad o tom hovoří.
Za tajemstvím Malty
Malta má však i své tajemství, se kterým si už po desetiletí lámou hlavu nejslavnější vědci, astrologové či záhadologové – neolitické chrámy. Jsou starší než pyramidy v Egyptě i keltské Stonehenge, vznikly v letech 3600–2500 před naším letopočtem. Je jich tu několik, předpokládá se, že sloužily k uctívání matky plodnosti, že jí sem byly přinášeny obětiny. Kdo však postavil tato monstra z obrovských balvanů, která pustí paprsky slunce až do poslední místnosti přesně v den letního a zimního slunovratu, není vůbec jasné. „Známe důvod, proč tu stojí, zhruba víme, kdy je postavili, ale nevíme, kdo tito lidé byli a kde žili. Po této kultuře totiž nezůstaly vůbec žádné pozůstatky, ani vykopávky neprokázaly, že by tu v té době někdo žil,“ říká naše průvodkyně Adriana Oliva.
Jsou magické, sálají energií. Ggantija na ostrově Gozo nabízí krásný výhled na hlavní město tohoto ostrova Viktorii, chrámy Mnajdra a Haggar Qim ležící jen 500 metrů od sebe na jihu ostrova Malta a další. Až k chrámům vedou pohodlné asfaltové cesty a v zázemí na vozíčkáře myslí i s toaletami.
Magická mořská okna a jeskyně
Malta kromě staleté historie nabízí také magické mořské scenérie. Blue Grotto na jihu ostrova Malta je soustava jeskyň s křišťálově čistou vodou a výhledem na neobydlený ostrov Filfla.
Ostrov Gozo se pyšní svým Azurovým oknem – Azur Windows, skalnatým útvarem, oknem, kterým se dá na loďce vjet do mořského bazénku s křišťálově čistou vodou.
„Na Maltu se jezdí za historií, v tom je naše bohatství, a kdo to pochopí, bude se sem vracet.“
„V ulici voní čerstvě vyprané prádlo a zdejší vápencová dlažba je staletími uklouzaná. Úzkými uličkami se proplétám nahoru na hlavní třídu Valletty.“
info
Může se hodit
Na Maltě se hovoří maltsky a anglicky.
Jak se tam dostat
Letadlem z Vídně. Společnost Air Malta tam létá 4x týdně, dopoledne v 10.40 h nebo večer v 18 h. Let trvá 2 hodiny a 20 minut. Zpáteční letenka se dá pořídit od 5000 Kč včetně poplatků.
Přímo z Prahy se začne létat 4. května 2013, a to každý týden v sobotu. Odlet bude ve 21.20, od června pak přibudou i lety ve středu ve 20 hodin. Let potrvá 2,5 hodiny, cena letenky od 4900 Kč včetně poplatků.
Když se vozíčkář nahlásí dopředu, letecká společnost mu zajistí vozíček i asistenci na letišti.
Co ochutnat
Každé jídlo začíná předkrmem. Tím jsou tapas – malá jídla podávaná s chlebem. Na stůl se nosí olivy nakládané na spoustu způsobů, sušená rajčata, geniální pasta ze sušené rajčatové šťávy (takhle specialita se až 12 dnů suší za občasného míchání na slunci a chutná báječně), sýry Gbejna (s pepřem či bazalkou), klobásy, nakládaná zelenina, smažené lilky a spousta dalších dobrot.
Jí se tu také spousta ryb, národním jídlem je pak králík – často připravený trochu na způsob našeho guláše.
Maltské víno je proslavené. Například chardonnay z ostrova Gozo má specifickou slanější chuť a osloví i ty, kteří zrovna tuto odrůdu nemusí.
Michaela Bučková
Zdroj: www.muzes.cz
