■ Svatý Mořic nabízí luxus, nechybí však ani dostupné ubytování.
■ V Davosu se vozíčkáři svezou na ledu nejen v zimě.
Země proslulá největším počtem alpských čtyřtisícových vrcholů umí svou krásnou horskou přírodu nabídnout také lidem s postižením. Co mohou vozíčkáři podniknout v Davosu či ve Svatém Mořici? Švýcarský frank sice nepatří k nejlevnějším měnám a náklady na pobyt v této alpské zemi jsou vyšší než v Rakousku, švýcarské hory však nabízejí největší krásy alpské krajiny. Neplatí ani, že by to do Švýcarska bylo z Česka moc daleko. Východní kanton Graubünden leží hned za hranicemi s Rakouskem a Německem. Například do Davosu lze z Prahy dojet autem za šest až sedm hodin.
Nejlepší cestování po Švýcarsku nabízejí vlaky. Vyrazit je možné například na výlet vlakem Bernina Express, který překonává vysoké hory a sjíždí až na jih, kde zasněžené vrcholky najednou vystřídají palmy.
Bezproblémové svezení slibují vozíčkářům i autobusy. A také provozovatelé lanovek odvezou handicapované většinou v kabinkách za krásnými výhledy na alpské vrcholy. Lanovky jsou navíc v létě ve Svatém Mořici nebo Davosu pro ubytované zcela zdarma.
Hotel s rolls-roycem
Svatý Mořic patří spolu s Zermattem k symbolům švýcarského horského luxusu. Na ulicích se především ve Svatém Mořici procházejí návštěvníci v drahém oblečení a před největším zdejším hotelem, kterým je Badrutt Palace se svými typickými velkými věžemi, parkuje nový model značky Rolls-Royce. Nepřijel s ním nikdo z návštěvníků (jejich drahá auta stojí v garážích). Tento Rolls-Royce Phantom používá hotelový řidič například k vyzvedávání hotelových hostů na místním vlakovém nádraží.
Jako všude ve Švýcarsku, i tady platí, že si lze vybírat mezi ubytováním všech cenových kategorií. V bývalé lázeňské části Svatého Mořice, která nese označení Bad a leží na protějším břehu jezera naproti luxusnímu Badrutt Palace, stojí moderní mládežnická, a především bezbariérová ubytovna.
Švýcarské hostely přitom skýtají komfortní a cenově dostupné ubytování s možností polopenze. V jejich nabídce nechybí ani dvoulůžkové pokoje se sociálním zařízením. A právě hostel ve Svatém Mořici reprezentuje novou vlnu švýcarských ubytoven, pro které je typická výrazná moderní architektura.
Na vozíku okolo jezera
Svatý Mořic má za sebou neobvykle rušnou zimní sezonu. Horské městečko oslavilo 150 let od vzniku zimní turistiky, která je dnes významným zdrojem švýcarských příjmů.
Svatý Mořic rád sám sebe označuje za kolébku zimního cestování a sportování. Proč? Na podzim roku 1864 promlouval hoteliér ze Svatého Mořice Johannes Badrutt do duše britským hostům, kteří jako vždy před nástupem zimy raději z Alp odjížděli. Švýcar s nimi dokonce uzavřel sázku nebo určitou dohodu. Mohla znít nějak takto: „Naše zima je plná slunce a je tu příjemněji než u vás v Anglii. To musíte zažít na vlastní kůži, zvu vás. Pokud nebudete spokojeni, proplatím vám všechny cestovní náklady!“
Britové byli ze své země zvyklí na studenou a vlhkou zimu. Mysleli si, že na ně ve švýcarských Alpách čeká něco podobného. Přesto se opravdu na Vánoce roku 1864 ve Svatém Mořici objevili. Neodjeli ani po Vánocích, ani po Novém roce. Ve švýcarských horách totiž zůstali až do Velikonoc. Domů se vrátili opálení, spokojení a odpočatí. Navíc vešli do historie. Stali se prvními zimními turisty v Alpách. Od té doby se do švýcarských Alp jezdí v zimě i v létě.
Symbolem Svatého Mořice nejsou jen vysoké hory a luxusní hotely či obchody, ale také jezero, které městečku dodává kouzelnou atmosféru – v zimě se po jeho zamrzlém ledu prohánějí koně při závodech i hře pólo, v létě jej křižují plachetnice.
Svatý Mořic vybral pro své návštěvníky pohybující se s pomocí vozíku okolo deseti letních turistických tras. Jedna z nich vede právě okolo jezera.
Vyráží se od nádraží ve Svatém Mořici. Kdo přijede autem, nalezne tu dvě parkovací místa pro vozíčkáře a toaletu, již lze otevřít euroklíčem.
Cesta kolem jezera je hodně rovná, jen u mostů číhají jedenáctiprocentní sklony. Celá trasa měří 4,3 kilometru a na vozíku zabere okolo dvou hodin. K odpočinku se cestou nabízí slunečná terasa restaurace jachtařského klubu anebo všudypřítomné lavičky.
Také další turistické trasy v okolí Svatého Mořice mívají podrobný popis terénu, nechybí jim ani vybavení bezbariérovými toaletami. Na kterou trasu vyrazit, s tím nejlépe poradí v informačním centru.
V Davosu bruslí i vozíčkáři
Půldruhou hodinu autem nebo vlakem trvá cesta ze Svatého Mořice do dalšího známého města na východě Švýcarska, jímž je Davos. Leží v sevření Alp a láká na letní poznávání.
Jestliže se Svatý Mořic označuje za kolébku zimní turistiky, Davos se pyšní označením nejvýše položené město v Evropě. Leží v nadmořské výšce 1560 metrů. Svatý Mořic dokonce sahá až k 1822 metrům, je však přece jen menší než Davos. Ten navíc tvoří jeden turistický region s obcí Klosters.
Davos je rušnější, je v něm cítit lázeňská historie, konají se tu velké konference v čele se zasedáním Světového ekonomického fóra. Klosters je mnohem klidnější, láká spíše ty, kteří dávají přednost pobytu ve větší vesnici.
Davos i Klosters mají pro handicapované svá lákadla. Davos je symbolem sportovního života, místní hokejový klub patří ke švýcarské špičce a pravidelně se tu i s českou účastí vždy po Vánocích koná mezinárodní turnaj o Spenglerův pohár. Mimochodem – dostal jméno podle lékaře Alexandra Spenglera, který odhalil léčivé účinky zdejšího vzduchu pro nemocné tuberkulózou. Proto dříve Davos patřil mezi světoznámé lázně a dodnes se pyšní neobvyklou architekturou. Jeho domy totiž mají téměř výhradně jen rovné střechy a balkony jsou natočené směrem ke slunci.
Éra lázeňství tady skončila po druhé světové válce s objevením účinných léků proti této nemoci. Sportovní zaujetí Davosu trvá dodnes. Také vozíčkáři si tu mohou zabruslit. Navíc v létě i v zimě. Jak je to možné? Zkonstruovali tu pro ně speciální vozík s bruslemi, na kterém se tu lze zdarma prohánět po ledové ploše. Ta je k dispozici i v letních měsících. Podobně jako ve Svatém Mořici, také v Davosu a Klosters pro vozíčkáře vytipovali více než desítku turistických tras. Na všechny je možné vyrazit na elektrickém i běžném vozíku.
Specialitu představuje dětský zábavní park Madrisa ležící nedaleko Klosters. Rádi v něm přivítají pohybově či zrakové postižené děti i dospělé. Ubytovat se dokonce mohou ve speciálním hotýlku v korunách stromů.
Další tip: Chur
Dalším zajímavým městem kantonu Graubünden je Chur. I ten má svou chloubu: jedná se o nejstarší město Švýcarska. Vedle historických domů tu handicapovaní ocení rozsáhlou pěší zónu mezi nádražím a centrem.
Při prohlídce města narazí na sochu vozíčkáře, která zdobí náměstí u divadla. Má dávat najevo vůli města k hladké integraci lidí s postižením. Na vozíčkáře lze narazit také například při vystoupení zdejších muzikantů. Jejich nástroji jsou alphorny – typické dlouhé alpské trubky. Mezi členy tohoto uskupení nechybí právě vozíčkář.
info
Internetové tipy do Švýcarska
● Tipy na túry a další aktivity pro turisty s postižením v kantonu Graubünden: www.graubuenden.ch/barrierefrei.html
● Ubytování pro handicapované ve Švýcarsku: www.rollihotel.ch
● Ubytování v mládežnických ubytovnách: www.youthhostel.ch
● Tipy na turistické trasy pro handicapované: www.schweizmobil.ch www.wanderland.ch
Petr Buek
Zdroj: http://www.muzes.cz/svycarske-hory-jsou-pro-kazdeho/
Ilustrační foto
http://www.letni-alpy.cz/alpy/svycarsko/st-moritz-engadin/