Nagojské akvárium, Ise, Meoto Iwa, Ósaka
V pátek jsme si přivstali a v půl sedmé odjížděli do nagojského akvária. Cestou od metra se přes nás převalilo několik vln Japonců užívajících si „golden week“, týdenního volna. Před akváriem jsme narazili na konec několikasetmetrového hada čekajícího na vstupenky. Naštěstí se nás ujala mladá pořadatelka a zavedla nás přímo k pokladně, půjčila nám vozíček a my se ještě rychle stačili vmísit mezi publikum delfíní show. To se nedá vyprávět. Největší šok jsme zažili ve chvíli, kdy se v pozadí v jedné z nádrží za perfektně secvičenými delfíny najednou mimo rytmus, jen tak mimochodem převalilo něco obrovského černobílého s vysoko vztyčenou hřbetní ploutví. Byla to kosatka Ku čekající na svůj pravidelný zdravotní trénink. Po delfínech ji vpustili do hlavní nádrže na rozplavání. Po několika minutách dal cvičitel rukou povel k většímu tempu a třítunový miláček zběsile vyrazil. Kroužil po bazénu, dělal vlny, vyskakoval z vody a několikrát zmáčel diváky v prvních pěti řadách. Pak jsme se šli ještě podívat, jakým rafinovaným způsobem se stravují běluhy (fouknou prudce do písku, kde jsou zavrtané ryby, vyplaší je a pak je vcucnou).
Odpoledne jsme vyrazili do Ise. Ráno jsme si odtud jeli prohlédnout jeden ze symbolů Japonska, dvě skály na moři spojené lanem z rýžové slámy. Symbolizují božstva, jejichž spojení dalo vznik japonským ostrovům, a proto také mají přinášet štěstí manželským párům. Dorazili jsme na místo, udělali dvě fotky a asi po půl minutě se do vody nahrnulo pět chlapíků s žebříky a srpy a jali se posvátný svazek rozebírat. Před zraky šokovaných návštěvníků tu během patnácti minut zbyla dvě holá skaliska s branou torii a několika kormorány, a posvátná symbolika odjela na multikáře. Odcházeli jsme na autobus a litovali všechny turisty hrnoucí se proti nám na vyhlídku.
Poslední dva dny trávíme v centru Ósaky ve čtvrti Umeda, kde sbíráme síly na cestu domů. Žije to tady hlavně večer, všude okolo jsou samé herny pačinko, obrovská multikina a zábavní park. Hlídkuje tu snad stovka policistů, chodí tu všelijací i jiní, trochu se bojíme. Dnes je neděle a naštěstí prší, tak je tu poměrně vylidněno (tj. asi jako na Karlově mostě v turistické sezóně).
Těšíme se domů.