Před tím, než jsem se sešla s Kateřinou Grausovou, jež pracuje pro cestovní kancelář Bezbatour, mě nikdy nenapadlo, že lidé, kteří mají nějaké tělesné postižení a jsou kvůli tomu upoutáni na invalidní vozík, by mohli mít v dnešním 21. století tak neuvěřitelný problém s cestováním. To, že mnoho lidí je na vozíčkáře nepříjemných, jejich přítomnost v MHD jim vadí, a že tito jedinci mají i v dnešní době poměrně omezené možnosti kulturního vyžití, jsem věděla díky svým přátelům, kteří nějakým tělesným handicapem trpí. Netušila jsem ale, že když chtějí cestovat po Evropě a užít si svou dovolenou v zahraničí, potýkají se s neuvěřitelným množstvím překážek v hotelích a destinacích, které ve svých propozicích bezbariérovost zaručují, a jejich dovolená se pak změní v noční můru. Své o tom ví i Kateřina Grausová, grantistka Roku jinak, jejž pořádá Nadace Vodafone Česká republika, a která přešla z business sféry, aby své služby pro tento rok nabídla v neziskovém sektoru. My jsme se s ní sešli a popovídali si o všem, co její práce obnáší.

Kateřino, pracujete pro cestovní kancelář, která nabízí zájezdy lidem s handicapem. Jak vlastně tento nápad vznikl?
Bezbatour vznikla na popud mého kolegy Michala Pragera, který je upoután na invalidní vozík, po jeho otřesném zážitku, který zažil na dovolené se svou rodinou.

Co mám rozumět pod pojmem otřesný zážitek?
Hotel, kam Michal cestoval, deklaroval, že jejich ubytování je bezbariérové. Na místě pak ale zjistil, že se nedostane do koupelny, jelikož dveře byly úzké, a bude problém se dostat i do postele, protože pod ni nezajede zvedák, který potřebuje ke svému přesunu. Navíc okna vedla přímo na rušnou silnici. Zkrátka si pak řekl, že je třeba se skutečně zaměřit na to, zda jsou hotely opravdu bezbariérové a vozíčkáři si zaplatí za služby, které si skutečně objednali, a ne za hotel, který třeba má bezbariérové pokoje, ale ty se nacházejí až ve třetím patře a výtah má tak malé rozměry, že se tam s vozíkem nevejdou.

Něco takového je skutečně možné?
Ano, zcela běžně se setkávám od hoteliérů s tvrzením, že jejich hotel je bezbariérový, pak z nich ale vypadne, že bezbariérové pokoje se nacházejí v patře, kam vedou schody… Nebo si představte situaci, že hotel má i výtah, ale vedou z něj dva schody…

Jak klientům vaší cestovní kanceláře zajistíte, že se nesetkají s podobně otřesným zážitkem jako Michal Prager?
Do vytipovaných hotelů sami jezdíme, naši pracovníci, kteří jsou taktéž na invalidním vozíku, je osobně navštíví, vyfotí, změří. Pokud chceme vozíčkářům skutečně poskytnout komfortní dovolenou, musíme mít vše řádně změřeno, zdokumentováno a mít jistotu, že nenarazí na žádnou překážku. Vše tedy fotíme a našim zájemcům o zájezdy veškeré míry poskytujeme.

Jezdíte i do zahraničí?
Ano, samozřejmě. Jezdíme s klienty k moři, na eurovíkendy atd. Ačkoliv jsou lidé na vozíku, milují cestování. Musíme si uvědomit, že se na něm může ocitnout každý z nás, a přece se kvůli tomu nevzdáme požitků z cestování!

Co vše tedy musíte před zájezdem zařídit?
Je důležité si vše pořádně naplánovat. Musíte vědět, že se v pořádku a bez problému dostanete do dané destinace a že v daném místě vás pak nic nepřekvapí. Musíme zajistit bezbariérovou dopravu například na letiště a dále pak i v místě pobytu. Například v Čechách jsou pouze 2 bezbariérové autobusy, které je možno si pro zájezd pronajmout. Takže si představte, jak je to obtížné…

Kateřino, a co například na letišti, jak to probíhá?
Klient musí před naloděním do letadla odevzdat svůj vozík, jelikož jde do nákladového prostoru, což je samozřejmě velký stres, zda budou po cestě v pořádku, vždyť jsou to jeho „nohy“, a do letadla je přepraven jejich erárními vozíky. Na palubě pak většinou tito lidé jsou usazováni k oknu – a to kvůli tomu, kdyby letadlo ztroskotalo, aby nebránili evakuaci ostatních zdravých lidí.

Kateřino, to je strašné, co mi říkáte. Neděláte si ze mě legraci?
Ne, nedělám, to je bohužel 21. století. Mnohdy jsem slyšela od hoteliérů slova, že svůj hotel zkrátka pro tyto lidi nepřizpůsobí, nepředělají ho na bezbariérový, neboť lidé nechtějí s kriply trávit dovolenou. Bohužel, i s tím se setkávám.

Kateřino, máte vůbec nějaké pozitivní zkušenosti?
Ale ano, také. Tam, kde si váží všech klientů, tam je radost s nimi spolupracovat. Zaznamenáváme nárůst počtu bezbariérových pokojů a zvyšování komfortu třeba tím, že hotely nabízejí zvedáky do bazénů, upravují vstupy do moře či dokonce je na plážích přítomen školený personál, který handicapovanému nabídne pomoc s přesunem do vody. Jsem ráda, že se vše vyvíjí i u nás, například Praha je a brzy bude ještě lépe připravena na klientelu handicapovaných jedinců ze zahraničí, vše se zlepšuje, ale jde to velmi pomalu.

Jezdí k nám vůbec takováto zahraniční klientela?
Ano, ale poměrně málo. Zatím není Česká republika ve světě známá jako zajímavá bezbariérová destinace, i když si myslím, že má mnoho co nabídnout. Ačkoliv je tu pár překážek… Když jsme tvořili například zájezd s tématem The Best of Czech Republic, museli jsme řešit každodenní vracení se do Prahy, jelikož jsme po republice zatím nenašli místa, kam bychom klienty (autobusovou skupinu) mohli ubytovat. Takovou skupinu neubytujete dokonce ani tak, aby byli pohromadě v rámci jednoho města. Ale to je v zahraničí, až na výjimky, stejné.

Kam například po Evropě jezdíte?
Velmi oblíbená je Mallorka a Menorca a také Chorvatsko. Máme již své osvědčené hotely, kde jsou klienti spokojeni. Zájezdy bývají ovšem velmi rychle vyprodané a je třeba je objednat brzy před sezonou... Například na celém Jadranském pobřeží je asi 150 bezbariérových pokojů, samozřejmě, že se po nich vždy rychle zapráší…

Říkala jste, že zájezdy jsou přirozeně dražší – prodraží se doprava, taktéž ubytování a vše možné. Můžete mi říci proč, a například na kolik takový zájezd do Chorvatska přijde?
Ano, zájezdy jsou většinou dražší. Je to dáno tím, že hotely, které nabízejí komfortní bezbariérové ubytování bez jakýchkoliv ústupků, jsou nové a většinou v kategorii 4 hvězdiček a výše. To se samozřejmě odrazí v jejich ceně. Taktéž doprava bývá dražší, což je ale dáno tím, že bezbariérový autobus pojme téměř o polovinu méně cestujících. Při letecké dopravě zase musíme připočítávat bezbariérový transfer z letiště. Rovněž neexistuje žádný last minute, protože ubytovací kapacity bývají velmi brzy vyprodané. Komfortně bezbariérový zájezd do Chorvatska stojí zhruba okolo 15 000 Kč, což samozřejmě není likvidační částka, ale běžně jsou lidé zvyklí do Chorvatska jezdit za 7 až 8 000 Kč.
Doufáme, že se ale vše časem vylepší, usilovně na tom pracujeme.

Veronika Pavlíková
(ŽENA-IN)

Zdroj: www.c-m-t.cz

Cestovat bez bariér? Ano, ale je to boj!
Mallorca (Ilustrační foto)
http://www.cvvillas.com/Destinations/Spain-The-Balearics/Mallorca