Podpořte nás

Mapa bariér

Webové stránky Mapa bariér vám pomohou lépe se zorientovat v problematice bezbariérového užívání staveb, zejména:

  • jak předcházet vzniku architektonických bariér,
  • jak existující bariéru překonat nebo odstranit,
  • na mapě umožní upozornit na místo, které komplikuje pohyb vozíčkářům atd.

Více na www.mapabarier.cz.

„Tohle auto mělo ve své době cenu čtrnácti rodinných domů,“ říká průvodce Josef Vodička, když stojíme před vozem Škoda Hispano-Suiza, kterým jezdil i prezident Tomáš G. Masaryk. Je naleštěný a ve své době patřil k nejluxusnějším vozům na světě.
I takové vzácné kousky můžete vidět v nově zrekonstruovaném Muzeu Škody v Mladé Boleslavi. To znovu otevřelo své brány loni v listopadu. Má světlý interiér i exteriér, je moderní, interaktivní a hlavně totálně bezbariérové. S vozíčkem si lze zajet všude. Nabízejí tu i prohlídky pro nevidomé. „Máme seznam exponátů, na které si mohou naši návštěvníci sáhnout. Vždy se jich ale nejdříve ptáme, co je zajímá,“ dodává Barbora Bartošová, tisková mluvčí Škody Auto.
V muzeu mají zkušenost, že nevidomí si osahají tři čtyři exponáty, i to už je pro ně vyčerpávající. Místní průvodci jsou školeni v tom, jak se k handicapovaným chovat a co jim na prohlídkách nabídnout. „Někteří mají zájem o detaily, třeba osahat si světlo vozu. Anebo klikovou hřídel.“

Jahelka, krteček i Miss USA

Muzeum stojí na místě první tovární haly a návštěvníky provede 118letou historií podniku. Je tu k vidění 46 exponátů a dalších 500 drobných doplňků ve vitrínách a na výstavních pultech. U všech aut jsou popisky. Ty klasické, ale i v Braillově písmu. Součástí je i malá interaktivní obrazovka.
Na co se tu těšit? Třeba na první kola vyrobená v „Laurince“, motocykl Slavia s motorem uprostřed rámu, repliku kabrioletu Voiturette A z roku 1905, Landaulet SG se střechou a dřevěnou karoserií, ale i vojenské sanitky z první světové války.

Nechybějí zde meziválečné vozy Popular, Rapid, kterým jezdil třeba Karel Čapek. Ten ostatně s tímto vozem spojil svou budoucnost. Projel s ním rakouské a italské Alpy a cestou požádal o ruku svou dlouholetou partnerku, herečku a spisovatelku Olgu Scheinpflugovou. „Oba byli dobří řidiči, přesto si na takovou cestu brali s sebou řidiče,“ dodává průvodce Josef Vodička, když stojíme před vitrínou vystavující fotografii z Alp, ze které na nás oba koukají. Ach, ty vitríny! Před těmi by se dal strávit celý den. Vyprávějí spoustu zajímavých příběhů, o každém z nich by šla napsat knížka.

Jako třeba o Miss USA Charlotte Sheffield, která nafotila v Praze sérii fotografií s tehdejší novinkou, Škodou 450 (felicia), k vidění tu je i její vítězná šerpa. To by nebylo nic divného, kdyby se nepsal rok 1957. V USA mělo spojení škodovky a krásné miss velký úspěch, dealeři značky nasbírali na patnáct tisíc objednávek. Z Mladé Boleslavi ovšem za Atlantik vyexpedovali dohromady jen 408 felicií. Výroba se totiž nestíhala. Ale fotka krásné ženy ve večerních róbách před naleštěným kabrioletem se jen tak zapomenout nedá.

Děti se ovšem nemohou odtrhnout od pohádky o Krtečkovi, která tu také běží. Tenhle malý hrdina, jak jinak, cestuje škodovkou. „To je asi nejslavnější řidič škodovky,“ směje se náš průvodce Josef Vodička.
Děti naopak rozesměje fotka škodovky 105, tedy její prodloužené verze. Vypadá tak trochu jako dlouhá luxusní limuzína, tedy její chudší verze, kterou po Praze jezdil Michael Jackson. Na zdejší fotce veze novomanžele. Její majitel prý dostal velkou pokutu od prvního policisty, kterého potkali, a přišel o technický průkaz, protože neměl schválenou úpravu.

Dalším slavným řidičem je i zpěvák Ivo Jahelka, jehož deska s písničkou Balada o favoritu nechybí mezi exponáty ve vitríně. „Ten snad ani žádné jiné auto než škodovku nikdy neměl,“ dodává tisková mluvčí Barbora Bartošová.

Další z expozic je věnovaná znaku automobilky, tomu klasickému okřídlenému šípu, o jehož původu se vedou spory. Ten se v různých verzích používá od roku 1923. Má jít o jakési zastřešení celého světa, symbol, že se škodovky prodávají po celé zeměkouli. Další verze ale třeba hovoří o tom, že vznikl podle plastiky indiána, kterou si přivezl z cest Emil Škoda a měl ji vystavenou ve své pracovně.

Slavným příběhem je i historie rodu Hrdličků. Karel Hrdlička stál za úspěchy Škody mezi světovými válkami, jeho syn Petr byl otcem projektu přelomového modelu Favorit, dohodl spolupráci s italským designérským studiem Bertone a v rekordním čase vyvinul zbrusu vůz. Jeho syn Martin je dnes jednou z hlavních postav vývojového týmu automobilky.

A další vitrínová „storka“ rozesměje fotbalisty. Málokdo totiž ví, že slavný fotbalista Milan Baroš se v jednom ze škodováckých aut narodil. Ve velmi slavném modelu Škodě 1203 – tedy v sanitce. „Tohle auto vyvíjeli dvanáct let, když se konečně rozběhla jeho výroba, bylo už tak trochu zastaralé,“ říká Josef Vodička a fotky dokládají, že i tak bylo velmi úspěšné. Stavěly se jako dodávky, valníky, jezdily jako sanitky, pohřební i poštovní vozy atd. A víte, které auto bylo v novodobé historii značky nejdražší? Škoda Fabia WRC. Závodní verze fabie, kterou si tu lze také zblízka prohlédnout a obdivovat její dokonalé vyztužení. Stála milion eur.

Historie značky

To už ale spěcháme do další místnosti, kterou otevírají kola vyrobená v „Laurince“ a motocykl Slavia s motorem uprostřed rámu – tedy vůbec první tovární výrobky. Takové kolo nebyla žádná laciná věc. Stálo 120 korun, běžný dělník si měsíčně vydělal 50 korun. Proto se například také vozu Voiturette vyrobilo jen asi 360 kusů. „Z továrny vyjelo 12 kusů za měsíc,“ doplňuje Josef Vodička.
Auta byla dlouho luxusní záležitostí. Poprvé pod cenou rodinného domu byl až vůz Škoda Popular typ 937 vyrobený v roce 1939, který stál 17 800 korun.

Mezitím procházíme mezi v párech vystavovanými historickými vozy, na kterých lze obdivovat vývojové linie. Chronologicky sestavená řada vozů značky ukazuje nejdůležitější milníky ve vývoji vozů v uplynulých desetiletích.
Největší atrakcí expozice je ovšem takzvaný „autoregál“, který ukazuje 20 mimořádných skvostů z klenotnice značky: hasičské vozy, závodní automobily, ale i mimořádně úspěšné typy. Nejvíce pozornosti budí upíří vozidlo, prototyp vozu Škoda 110 Super Sport, typ 724, který si zahrál hlavní roli ve filmu Upír z Feratu. Tohoto auta se vyrobil jen jediný kus, byl v bílé barvě a pro účely filmu ho přestříkali načerno.
Jen škoda, že chybějí ochozy, třeba vozy v nejvyšších patrech „regálu“ už téměř není vidět. V muzeu jsou k vidění také mediální instalace, interaktivní tabule pro vysvětlení exponátů a promítají tu film. Zaujme také stůl, za kterým pracoval Václav Klement, či moderní tvář Škody v podobě nejnovějšího konceptu Vision D. Děti nelze odtrhnout od interaktivního panelu, na kterém lze hrát škodovácké pexeso.

Restaurování

Třetí část muzea se točí kolem výroby a restaurování. Dozvíte se tu, jak se automobily z dob minulých za pomoci nejmodernějších prostředků restaurují. Čtyři zdvihací plošiny ukazují vozy v různých stadiích restaurování. Od „nálezu ze stodoly“ až po „klenot“. „Občas se stane, že ještě nějaký skvost objeví, ale je toho méně a méně,“ říká průvodce Josef Vodička a dodává, že uvést takový exponát do původního stavu trvá rok a pracuje na tom nejméně osm lidí. Mnoho věcí si musí restaurátoři vyrábět sami – třeba speciální nářadí nebo i šrouby. Tuto část doplňují exponáty na ponku. Právě ty jsou oblíbeným cílem prohlídek nevidomých. Mohou si zde osahat demontovanou část motoru, rozebrané čalounění i další zajímavé věci.

Info: Něco o slavné budově

Nově zrekonstruované muzeum, jehož přestavba začala v březnu loňského roku, je součástí více než stoletého továrního komplexu, který vznikl v letech 1898 až 1912. Přestavbu projektovala stuttgartská architektonická kancelář Jangled Nerves.
Roku 1898 zde vyrobili první kola vybavená pomocným motorkem umístěným nad předním kolem (tzv. motocyklety). V roce 1905 veleslavnou voiturettu. Poslední vůz v těchto prostorách vyrobili v roce 1928. Které modely vznikaly přesně v této budově, bohužel není jisté. V každém případě se tu ale vyráběly motory. Později budova dlouhá léta sloužila jako správní komplex, než se sem v roce 1995 nastěhovalo muzeum. Muzeum Škody ovšem v Boleslavi vzniklo už 70. letech, sídlilo však na jiném místě.
Celkem vlastní muzeum 300 aut, většina z nich zůstává v depozitářích.

Otevírací doba
Denně 9–17 hodin
Vstupné
Prohlídka bez výkladu 70/35 Kč (děti do 15 let, studenti, senioři nad 65 let)
S průvodcem 100/50 Kč. Rodina 175 Kč
Zdarma: ZTP, ZTP/P a 1 osoba jako doprovod, děti do 6 let
http://muzeum.skoda-auto.cz


Michaela Bučková
http://www.muzes.cz/aktuality/cestovani/skoda-auto-muzeum-se-spoustou-pribehu/

Zdroj: www.muzes.cz

Muzeum Škodovek
Foto: http://muzeum.skoda-auto.cz

Neposedíme z. s. | Kpt. Stránského 996/2, 19800 Praha 14 | IČ: 22856544 | tel.: +420 603 491 727