Radní včera, 18. března projednali a schválili materiál, podle kterého by mohly už za jedenáct let zmizet všechny bariéry, které dnes sužují veřejnou hromadnou dopravu v Praze.
Jedná se o první ucelený materiál, který se této problematice věnuje. „Koncepce odráží ideální stav, který znamená, že v roce 2025 bude bezbariérově přístupná celá povrchová doprava, všechny tramvajové a autobusové zastávky a všechny stanice pražského metra. S tím počítá i seznam úkolů, který je společně s předkládanými termíny realizací součástí materiálu," říká radní pro dopravu hl. m. Prahy Jiří Pařízek.
Zpráva z 11. jednání Rady hl. m. Prahy 18. března 2014 dále uvádí:
„Ačkoli bezbariérové přístupy, vozidla, úpravy zastávek jsou dnes běžným standardem v dopravě, ještě v roce 1989 se s něčím takovým vůbec nepočítalo. Neměli jsme ani jednu stanici metra bezbariérově přístupnou, žádnou zastávku tramvaje ani autobusu, žádné moderní vozy. Postupné napravování stavu je zdlouhavé a především finančně velice nákladné. Podle odhadů by si splnění všech v koncepci zmíněných úkolů vyžádalo investice nejméně ve výši 4,6 miliard korun," dodává Pařízek.
V Komisi Rady hl. m. Prahy pro Prahu bezbariérovou, která materiál zpracovala, vedle sebe zasedli zástupci všech zainteresovaných organizací, především zástupci tělesně a zrakově postižených, kteří jsou na bezbariérových opatřeních v dopravě závislí. Navrhují nová a opravdu fungující řešení při přípravě nových projektů a zároveň nacházejí v již realizovaných stavbách nedostatky. Koordinace mezi Dopravním podnikem hl. m. Prahy a Technickou správou komunikací hl. m. Prahy zajistí, že investice DPP do rekonstrukce tratí a zastávek budou technologicky i časově na sebe navazovat s investicemi TSK do chodníků a podobně. Komise má ve svém rozpočtu na tento rok 45 miliónů, ale je to jen zlomek částky, který bude do „bezbariérovosti" investován a půjde především na přípravu a koordinaci stavebních úprav.
Ještě v letošním roce v červenci bude opět otevřena bezbariérově přístupná stanice metra Národní třída a to společně s nově rekonstruovanou stanicí tramvaje Lazarská v obou směrech. Plánovaná stavba výtahů na stanicích I. P. Pavlova, Anděl a Můstek A/B bude zahájena také v letošním roce za předpokladu, že se nezdrží průběh výběrových řízení. V rámci rekonstrukce tramvajové trati Bělohorská budou bezbariérově přestavěny stanice Marjánka a U Kaštanu. V příštím roce jsou v plánu úpravy dalších tří tramvajových stanic a výstavba výtahu ve stanici metra Roztyly.
Prvky bezbariérového cestování nevyužívají pouze cestující jakkoli tělesně postižení, ale prakticky všichni cestující.
Metro
Pražské metro má celkovou délku 60 km a 57 stanic, z toho je na 35 stanicích zajištěn bezbariérový přístup na nástupiště. Většina stanic je vybavena akustickými majáčky a vodícími drážkami pro zjednodušení orientace nevidomých a slabozrakých. Od roku 2000 se postupně vybavují schodišťová madla ve stanicích informacemi v Braillově písmu. Samozřejmostí je textová navigace pro sluchově postižené. Postupně se zvukovými majáčky pro nevidomé vybavují i vestibuly metra a to například při vstupu či výstupu na eskalátory.
Tramvaje
V letech 1996-98 byly všechny tramvajové vozy vybaveny speciálními přijímači pro nevidomé, kdy se pomocí akustických informací mohou orientovat v tramvajové dopravě. V roce 1996 byla ve Vodičkově ulici směrem z centra postavena první tzv. vídeňská bezbariérová zastávka. Od roku 1997 je vozový tramvajový park doplňován pouze o vozy s bezbariérovým přístupem. Od roku 2005 se nakupovaly částečně nízkopodlažní vozy Škoda 14T, od roku 2009 zcela nízkopodlažní Škoda 15TForCity. Z kapacitních důvodů také DPP rekonstruoval některé typy vozů (T3 – snížení střední části vozu, KT8D5 – výměna středního článku za nízkopodlažní s výklopnou plošinou) na částečně nízkopodlažní.
Autobusy
Již v roce 1994 byl do provozu zařazen první nízkopodlažní autobus Neoplan N4014/3. Ke konci roku 2012 byly již tři pětiny vypravovaných autobusů nízkopodlažní. I autobusy jsou vybaveny odbavovacím a informačním systémem pro nevidomé a slabozraké osoby.
Společnost ROPID dle možností neustále rozšiřuje takzvané „garantované" spoje, na kterých jezdí pouze nízkopodlažní vozy, a to jak v tramvajové, tak autobusové dopravě. To umožňuje cestujícím plánovat cesty MHD.
Železnice
První bezbariérové vozy se v Praze objevily v 60. letech, ve skutečnosti se ale dá hovořit o možnosti bezbariérového cestování až s příchodem elektrických vozů 471 CityElefant společně s rekonstrukcí jednotek 814 Regionova. Větším problémem je pomalá přeměna nádražních nástupišť na bezbariérová. Ve vlacích jsou postupně zaváděny informační systémy pro zrakově postižené a textové informace pro sluchově postižené.
Zdroj: http://www.presbariery.cz/praha-by-mohla-mit-za-jedenact-let-zcela-bezbarierovou-mhd.html
(ze dne 19.3.2014)
Foto: www.wikipedia.cz, PatrikPaprika