Cestování hendikepovaných letadlem - Nařízení č. 1107/2006 EP (plné znění dokumentu)
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. Zveřejněno v Úředním věstník L 204 , 26/07/2006 S. 0001 - 0009.)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006
ze dne 5. července 2006
o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru [1]
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [2],
vzhledem k těmto důvodům:
Ač sedíme, neposedíme
Cestovatelé obvykle v průběhu příprav na svá dobrodružství získávají mnoho cenných rad od lidí, kteří již před nimi ve vytyčeném území vyšlapali chodníčky a jsou ochotni předávat zkušenosti zažité na vlastní kůži.
Nagoja, Ise a Ósaka
Nagojské akvárium, Ise, Meoto Iwa, Ósaka
V pátek jsme si přivstali a v půl sedmé odjížděli do nagojského akvária. Cestou od metra se přes nás převalilo několik vln Japonců užívajících si „golden week“, týdenního volna. Před akváriem jsme narazili na konec několikasetmetrového hada čekajícího na vstupenky. Naštěstí se nás ujala mladá pořadatelka a zavedla nás přímo k pokladně, půjčila nám vozíček a my se ještě rychle stačili vmísit mezi publikum delfíní show. To se nedá vyprávět.
Tokio
Tokio - Tokyo Tower, čajový obřad v zahradě Happoen, plavba po řece Sumida
Ve středu 2. května jsme opustili deštivý sever (nejdřív jsme poslali jeden batoh napřed do hotelu v Ósace s nadějí, že se s ním ještě někdy shledáme) a odjeli do Tokia, kde na nás na nástupišti čekala kamarádka Nobuko. Roman měl konečně příležitost si zase s někým popovídat česky a já si na chvilku oddechla od tlumočení (nemám na to buňky).
Na sever
Na sever - Tóhoku, "kottédži", muzeum keramiky Džómon
Severní stranou jsme objeli celý národní park Fudži a za dvě hodiny jsme byli v Tokiu. Čekal nás pouhý přejezd místní dopravou z jednoho velkého nádraží na hlavní nádraží Tokio Station. Na přestup jsme měli přes dvě hodiny, vzdálenost nebyla velká a intervaly vlaků a metra jsou krátké. Netušili jsme, co nás čeká.
Cesta k Fudži
Cesta k Fudži - Kakegawa, Pacifik, Kawagučiko a Fudži
Z Hirošimy jsme šinkansenem odjeli do Kakegawy v prefektuře Šizuoka. Vzdálenost 600 km jsme urazili za 3 hodiny a 10 minut. Roman se obával prvního nastoupení do rychlovlaku, protože musel poměrně rychle stihnout překročit nevelkou mezeru mezi perónem a vozem, najít svoje místo a usadit se, než se vlak přesně podle jízdního řádu rozjede.
Strana 77 z 78