Podpořte nás

Mapa bariér

Webové stránky Mapa bariér vám pomohou lépe se zorientovat v problematice bezbariérového užívání staveb, zejména:

  • jak předcházet vzniku architektonických bariér,
  • jak existující bariéru překonat nebo odstranit,
  • na mapě umožní upozornit na místo, které komplikuje pohyb vozíčkářům atd.

Více na www.mapabarier.cz.

Malá země mezi Francií a Německem se stala centrem Evropské unie. Zásluhou nejrůznějších úřadů sem lidé míří spíš kvůli práci než na dovolenou. Přesto stojí Belgie za návštěvu, především pokud máte rádi historii. Vozíčkáři zde najdou místa přístupná i komplikovaná.

Belgii jsem už navštívil několikrát. Je však příznačné, že skoro vždy to bylo cestou odněkud někam. Na bližší seznámení proto nikdy nebyl čas. Přilehlá Francie i Nizozemsko znějí v našich uších a představách asi lákavěji. Když ale přece jen zastavíte a rozhlédnete se, nebudete litovat. Inspirace přitom může být někdy dost paradoxní – jako v mém případě. Podívejte se na hodně černou komedii V Bruggách a zjistíte, o čem mluvím. Bruggy jsou unikátní svým dochovaným historickým centrem, které je od roku 2000 pod ochranou UNESCO . Pokud přijíždíte autem, připravte se na spleť velmi romantických středověkých uliček, ve kterých není snadné zaparkovat. Místa pro vozíčkáře jsou poměrně četná, ale obsazená. Nakonec jsem měl štěstí v podobě volného místa na konci ulice Philipstockstraat – hned u centrálního náměstí jménem Markt.

V Bruggách

Pěší procházka městem je s vozíkem vcelku bezproblémová. Centrum není příliš rozlehlé a nevyskytují se zde žádná výraznější převýšení. Menší potíže tak může působit jen dláždění některých ulic. Nejde ale o nic dramatického. Někoho nepotěší ani velká koncentrace turistů. Bruggy patří k nejnavštěvovanějším místům v Belgii. Vyplatí se počkat na noc, kdy se jako mávnutím kouzelného proutku uličky vyprázdní. Pak si užijete tu správnou středověkou atmosféru, slibují průvodci. Pominu-li veřejné osvětlení, absenci nepořádku, zaparkovaná jízdní kola i auta, moderní restaurace či výlohy, tak mají asi pravdu. Do obchodů se mimochodem často nedostanete kvůli jednomu či více schůdkům. Těch přístupných však potkáte taky dost.
Bezbariérově přístupná není ani dominanta Brugg, věž Belfried. Pochází z konce 15. století a na její vrchol vede 366 schodů. Nechodící návštěvník tak může alespoň tipovat, na kterou stranu je zvonice o metr vychýlena. Přitom doporučuji ochutnávat proslulé vlámské hranolky. Možná budete překvapeni, ale hranolky pocházejí právě z Belgie. Prý si jimi rybáři v zimě nahrazovali oblíbené smažené rybičky.
Zatímco věž Belfried s vozíkem nepokoříte, do kostela Panny Marie se dostanete. Nejde přitom jen o další z mnoha gotických chrámů. Uvnitř se ukrývá bělostná socha Madonny od Michelangela, která vyniká na pozadí černého mramoru. Není divu, že Bruggy nabízejí takovou podívanou. Ve středověku patřily k obchodním centrům celoevropského významu. Důležitou komoditou bylo především sukno. Ke konci 15. století byl však zanesen říční kanál vedoucí k moři a s prosperitou byl konec. Město usnulo jako Šípková Růženka. Díky tomu si však uchovalo dodnes svůj původní ráz.

Gent pro fajnšmekry

Pokud chcete vidět srovnatelně poutavé město, ale potkávat přitom na ulicích víc Belgičanů než turistů, přesuňte se do nedalekého Gentu. Vedle historických památek proslul i desetidenním hudebně-divadelním pouličním festivalem. Ten se každoročně koná v polovině července a patří k největším v Evropě.
Najdete tu krásné gotické kostely, působivý hrad, vodní kanály a milovníkům výtvarného umění se určitě hned vybaví gentský oltář v katedrále sv. Bava. Jde o mistrovské dílo Jana van Eycka z roku 1432. A bez problémů si ho prohlédnete i na vozíku. Ohleduplní návštěvníci mi navíc udělali v tlačenici místo, abych dobře viděl.
Naproti tomu nedaleký hrad Gravensteen si budete muset coby vozíčkář odepřít. Osobně si ale myslím, že stejně je působivější zvenku, jak už to u hradů bývá. Pokud zvládnete hodně hrubou dlažbu a kopec do hlavní brány, můžete spatřit alespoň nádvoří. A když už jsme u té dlažby, tak při toulkách městem narazíte na některé opravdu vypečené ulice. Ještě že tu je alespoň ta rovina. Ani obchody s restauracemi nepřekypují bezbariérovými vstupy. Ale je to podobné jako v Bruggách, vyhovující podnik určitě poměrně brzy najdete.
S ubytováním nebyl vůbec žádný problém. Belgické hotely poskytují za přijatelné ceny dostatečnou nabídku bezbariérových pokojů. V mém případě se jednalo o dvoulůžkový pokoj v Holiday Inn Express za 35 eur za osobu a noc. Osvědčené hotelové řetězce zaručují standard služeb po celém světě.

Hlavní město Evropy

Nezbývá než zmínit i Brusel. Ten mne osobně tolik neuchvátil, i když jsem mu asi nevěnoval čas, který by si zasloužil. Pochopitelně tu také najdete pěkná místa. Například náměstí Grand Place nebo krásné příklady secesní architektury. K přesunům po městě sužovaném dopravními zácpami můžete využít metro. Některé stanice však nejsou bezbariérové. Autobusy nízkopodlažní jsou, část tramvají rovněž. Pokud přiletíte letadlem, tak se z letiště dostanete do centra vlakem. V nabídce je i bezbariérové taxi, ovšem neměl jsem možnost ho osobně vyzkoušet. Dopravní podnik nabízí postiženým cestujícím asistenci v metru. Ani tuto službu jsem osobně nevyzkoušel, ale údajně funguje od 7 do 20.45 hodin.
U bezbariérové stanice metra Heysel najdete symbol Bruselu, 102 metry vysokou stavbu jménem Atomium. Vznikla u příležitosti výstavy Expo 1958. Představuje 165miliardkrát zvětšenou krystalickou mřížku atomu železa. Paradoxně mělo být slavné Atomium po skončení výstavy rozebráno. Naštěstí se tak nestalo. Vozíčkáři si ho užijí jen částečně. Výtah vede pouze třemi centrálními koulemi, zbývající spojnice jsou vybaveny eskalátory nebo schody, kam se s vozíkem nesmí. Do restaurace a na vyhlídku se však dostanete. Vstup je podmíněn chodícím doprovodem.
Výhled z Atomia je pěkný, ale celou Evropu z něj neuvidíte. To se vám podaří v přilehlém parku Mini Europe. Modely zmenšených typických staveb baví malé i velké. Českou republiku zde reprezentuje pražská Staroměstská radnice s orlojem. A když se tak procházíte kolem dvoumetrové šikmé věže v Pise, plánujete v duchu, kam vyrazíte příště. Možná víc za teplem, protože toho jsem si v Belgii moc neužil.

Radek Musílek

 

Zdroj: www.vozickar.com

 

 

Neposedíme z. s. | Kpt. Stránského 996/2, 19800 Praha 14 | IČ: 22856544 | tel.: +420 603 491 727