Tokio - Tokyo Tower, čajový obřad v zahradě Happoen, plavba po řece Sumida
Ve středu 2. května jsme opustili deštivý sever (nejdřív jsme poslali jeden batoh napřed do hotelu v Ósace s nadějí, že se s ním ještě někdy shledáme) a odjeli do Tokia, kde na nás na nástupišti čekala kamarádka Nobuko. Roman měl konečně příležitost si zase s někým popovídat česky a já si na chvilku oddechla od tlumočení (nemám na to buňky).
Celodenní čtvrteční výlet po Tokiu jsme absolvovali ve správném turistickém duchu (jako Japonci v Praze – vpravo hleď, vlevo hleď, zde malá zastávka na foto, oběd v luxusní restauraci, snad jen Japonci v Praze nemohou vidět demonstraci ultrapravicových sil). Výhled z výšky 150 metrů vysoké věže Tokyo Tower nebyl tak úchvatný, jak jsme čekali, čajový obřad v zahradě Happoen a oběd grilovaný před námi na lávových kamenech (pan Mori, náš průvodce, tvrdil, že jsou z Fudži, ale myslíme si, že to nebyla jediná věc, kterou trochu přibarvil) byly asi nejpříjemnějším zážitkem dne. Fotit stromy, za nimiž se skrývá císařský palác, jsme se za ostatními nehrnuli, zato jsme si vyfotili jezdeckou sochu slavného samuraje Kusunokiho. Po hodinové plavbě po řece Sumida a Tokijském zálivu, jsme se už těšili do hotelu. Se skupinou výletníků jsme se rozloučili v Asakuse a odjeli odpočívat.
Tokijská věž (Tokyo Tower) je přístupná i pro hendikepované. Dlouhou frontu před výtahy si musí vystát každý. Výtahy jezdí do dvou podlaží. Nižší je přístupno všem za základní vstupné, druhé podlaží za příplatek. Na cestu zpět je potřeba sejít jedno patro níž a pak sjet jinými výtahy. Hendikepovaní mají možnost vrátit se zpět stejným výtahem, jen musí dbát pokynů obsluhy. Všechny ostatní zastávky na okruhu byly víceméně bezbariérové (v obou zahradách bylo možné vypůjčit si vozíček nebo se nechat hotelovou obsluhou odvézt až do zahradní restaurace). Těžko zdolatelným problémem je doprava - do autobusu se nastupuje po prudkých a úzkých schodech, z lodi se v Asakuse vystupuje pouze po strmých železných schodech. Vůbec celá doprava hendikepovaných po Tokiu je velmi komplikovaná - viz článek o dopravě.