Kde je ta doba, když jsme jezdily na dovolenou hlavně se opálit, aby sousedi záviděli. Dnes jezdíme na dovolenou abychom si nejenom odpočinuli, ale také a to hlavně abychom něco viděli. Pojďte se semnou podívat na malé italské letovisko Rosolina Mare. Když jsem hledal v bedekru kam bychom jeli na dovolenou netušil jsem, že si Rosolinu zamilujeme tak, že sem budeme jezdit každoročně na týdenní dovolenou. Není nic krásnějšího než když vstoupíte do hotelové recepce a uslyšíte přívětivé Cao Tomas e Kamila, come staj…. Cao Andrea – tuto bene… A největší šok, který jsme s manželkou zde zažili byl ten, když se k nám hlásili dvě postarší dámy – to jsme rády, že Vás vidíme. Nejenom místní lidé jsou zde velice přívětiví, ale i celé městečko na Vás dýchne takovým rodinným blahem. V Rosolině je velká řada bezbariérového ubytování. Jak v hotelu tak v apartmánech, kde si ale budete muset vařit. Hotel Sole je sice bezbariérový, ale do koupelny s s vozíčkem nedostanete. A kdybyste viděli ty trha, které tu jsou v pondělí a ve čtvrtek – něco úchvatného. Rosolina Mare se již po řadu let na českém trhu řadí nejen mezi střediska italského Jadranu nejznámější, ale i mezi vůbec nejnavštěvovanější. Letovisko, jehož název pochází od 10 km vzdáleného městečka Rosolina s 5.000 obyvateli, leží 70 kilometrů jižně od Benátek a ač založeno již roku 1949, zůstává stále jen čistě sezónní záležitostí. Trvale zde žije jen okolo 400 obyvatel a tak jsou zde v zimě otevřeny jen 2 bary a 1 malý supermarket. S příchodem teplých letních měsíců se však každoročně Rosolina Mare mění v žádané turistické centrum, které dokáže nejen pojmout až 50.000 návštěvníků, ale jež každému předkládá i kompaktní nabídku všech prázdninových služeb. Jako jediné z větších letovisek italského jadranu leží Rosolina Mare v chráněném území, v přírodním parku Delta Pádu, a nabízí tak dokonalou symbiózu neposkvrněné přírody, rozlehlých pláží, širokého zázemí i pestrých ubytovacích možností, které jsou díky poloze střediska na dlouhém a úzkém poloostrově situovány téměř výhradně do 500 metrů od pláže. A to vše je zde navíc podpořeno více než přijatelnými cenami, které častokrát až překvapí.Souvislý pás 8 kilometrů pláží s nejjemnějším zlatavým pískem častokrát dosahuje šířky i přes 100 metrů a tak zde nalezneme, pomineme-li nejfrekventovanější pláže centrální, i dostatek místa a prostoru pro slunění se o samotě. Podstatným argumentem je zde i velmi pozvolný vstup do moře, který z „Rosoliny“ dělá ideální prázdninovou volbu pro rodiny s dětmi. Na své si zde však přijdou také malí i velcí milovníci činorodého trávení volného času. A to zejména díky široké nabídce sportovního i kulturně-společenského vyžití, když především ve večerních hodinách se hlavní třídy Rosolina Mare mění v jednu velkou promenádu s nepřeberně pestrou paletou zábavy. Opomenout však nesmíme ani skutečnost, že celý poloostrov je doslova utopen v zeleni rozlehlých piniových lesů a vybízí proto i k realizaci ozdravných pobytů zaměřených na léčbu respiračních onemocnění. Biologicky nesmírně cenná je taktéž místní laguna, která poloostrov obklopuje. Zcela unikátní příležitosti tak „Rosolina“ předkládá všem milovníkům rybaření. Vždyť kde jinde najdeme takřka pohromadě otevřené moře, lagunu i velké řeky.
Za zmínku určitě stojí i od centra 5 kilometrů vzdálená rezervace na jižním cípu poloostrova, která je označena zavádějícím názvem Gardino botanico (botanická zahrada, vstup zdarma). Zajímavá je však i celá provincie ROVIGO. A to především jako oblast velkých vodních děl na území Pádské nížiny ohraničené řekami Pád a Adiže. Při velké povodní v roce 1951, kdy se protrhla hlavní hráz Pádu, došlo k zaplavení celého prostoru mezi zmíněnými řekami atak zde již dnes řeky tečou sevřeny vysokými hrázemi několik metrů nad úrovní okolního terénu. Vždyť nadmořská výška celé provincie je jen od -2 do +5 metrů. Místní říční síť značně pozměnili již Benátčané na přelomu 16. a 17. století, když je hrozba zanesení benátské laguny usazeninami Pádu donutila odklonit jej jižním směrem a jeho dřívějšímu přítoku Adidži vystavět samostatné koryto. Do roku 1603 tak u Rosolina Mare do moře ústil Pád, dnes tam ústí Adidže. I všechna další velká vodní díla v regionu vznikla do 18. století a to dnes již jen těžko pochopitelnou ruční prací s vyměřováním „od oka“. Sedimenty Pádu naplavené vlivem vykácení části alpských lesů posunuly za posledních 2000 let čáru pobřeží v této oblasti až o 40 km. Téměř tak daleko od moře dnes leží antický přístav Adria, kdysi tak významný, že dal celému moři jméno MARE ADRIATICO.
Tomáš Martinovský
